Bezkontaktní teploměr je spolehlivou a pohodlnou možností měření teploty a je velmi užitečný pro screening horečky. Použití je jednoduché a rychlé, snižuje riziko křížové kontaminace a minimalizuje riziko šíření onemocnění. Jak funguje a jaké funkce od něj můžete očekávat?

Bezkontaktní osobní teploměry

V některých případech je potřeba pacientovu teplotu změřit bez fyzického kontaktu. Především to platí u novorozenců, u nepohyblivých, tělesně a psychicky postižených či jinak nespolupracujících lidí. Bezkontaktní měření se využívá také pro hygienické měření bez potenciální kontaminace, a dokonce není nutné teploměr čistit a dezinfikovat po každém použití.

Měření bezkontaktním teploměrem je jednoduché a pohodlné. Ve srovnání s kontaktními teploměry jde o velmi rychlou techniku – změří teplotu v rámci několika sekund.

Bezdotykový infračervený teploměr

Mezi nejpoužívanější bezkontaktní teploměry patří infračervený teploměr. Pro měření tělesné teploty využívá infračervený senzor, který vyzařuje infračervené vlny. Funguje na principu toho, že senzor detekuje vlny odražené od těla, podle nichž vytváří napětí. Tento rozsah napětí je za účelem měření kalibrovaný pro různé teplotní rozsahy.

Bezkontaktní měření tělesné teploty

Normální tělesná teplota člověka se pohybuje v rozmezí 36,1 až 37,2 °C. Rozsah od 37,4 do 38,0 °C se označuje nízkou horečkou, teplota nad 38,1 °C už je vysoká horečka. Naměřená teplota se mění v závislosti na věku, aktivitě člověka a také na způsobu měření – na použitém teploměru a na části těla, kde probíhá měření.

Je nutné myslet rovněž na to, že teplota lidského těla kolísá v průběhu dne. Nejnižší bývá kolem 4. hodiny ranní a nejvyšší kolem 18. hodiny. Pro nejvíce vypovídající výsledky je potřeba měřit vždy stejným způsobem, totožným teploměrem a na stejné části těla.

Správnost měření ovlivňuje i prostředí – ideálně nechte přístroj se 10 až 30 minut aklimatizovat. Optimální podmínky pro použití je prostor bez průvanu a mimo dosah přímých slunečních paprsků a sálavých zdrojů tepla. Teplota prostředí by měla být 16 až 40 °C a relativní vlhkost pod 85 %.

Zásady bezkontaktního měření

Na první pohled se zdá měření bezkontaktním teploměrem bez větších “háčků“, přece jen je ale potřeba dodržet několik zásad:

• Kůže na čele a spáncích, kde probíhá měření, musí být čistá, ideálně bez make-upu, krému a podobně. Pokožka nesmí být vlhká, zpocená, poraněná nebo zanícená.
• Při měření teploty v uchu je důležité, aby v něm nebylo velké množství ušního mazu.
• Senzor snímání teploty musí být očištěný od prachu a jiných nečistot.
• Vyhýbejte se kontaktu infračervených vln s očima.

Jak vybrat bezkontaktní teploměr

Bezkontaktní teploměry se svým provedením liší. Některé disponují několika měřicími režimy, pamětí pro ukládání dat o pacientech a podsvíceným displejem, v pokročilých funkcích najdete nastavení zvukové zprávy, jednotky měření a podobně. Nejdůležitější ale vždy je rozmyslet si, kdo bude teploměr používat. Složitost zařízení totiž může vést ke špatnému použití a nesprávnému výsledku.

Teploměry se širším rozsahem naměřených teplot se dají využívat pro měření teploty vzduchu v místnosti, předmětů nebo kapalin. To je užitečné především u citlivých dětí a starších lidí.

Bez ohledu na to, jaký typ teploměru si vyberete, pečlivě čtěte pokyny výrobce. Najdete v nich, na jakých částech těla s daným teploměrem můžete měřit, jak dlouho měření trvá a kdy zjistíte, že je u konce. Žádný neposkytne přesné výsledky, pokud je používán nesprávně.