Výběr správného dezinfekčního prostředku může být složitý proces. Je třeba zvážit výhody a nevýhody jednotlivých chemických čisticích prostředků. Přísná dezinfekce snižuje riziko infekcí zejména ve zdravotnických zařízeních, laboratořích, ale také ve službách.

Dezinfekce ve zdravotnictví

Cílem dezinfekce ve zdravotnických zařízeních je zneškodnění patogenních mikroorganizmů a minimalizace jejich přenosu na pacienta. Nemocniční bakterie jsou přitom k antibiotikům a dezinfekčním prostředkům mnohem odolnější, proto je důležitý pravidelný úklid s důslednou dezinfekcí, správný výběr dezinfekčního prostředku, dokonalá sterilizace a dekontaminace veškerého zdravotnického materiálu.

Pravidelný úklid se týká provozu zdravotnického zařízení počínaje řádně prováděným úklidem s důslednou dezinfekcí (důležitý je výběr dezinfekčního prostředku) a konče dokonalou sterilací a dekontaminací veškerého zdravotnického materiálu.

Nejčastěji se dezinfikují ruce personálu, nástroje, přístroje, pomůcky denní potřeby a povrchy ploch. Pro správný postup je potřeba respektovat následující pravidla:

• Dodržujte dávkování dezinfekce, koncentraci a dobu expozice, kterou uvádí výrobce.
• Držte se dlouhodobého dezinfekčního plánu a pravidelně obměňujte jednotlivé typy antimikrobiálních přípravků, aby se předešlo vzniku rezistence mikrobů na dezinfekci.
• Připravujte čerstvou dezinfekci podle stupně zatížení mikroorganismy.
• Volte dezinfekční přípravky a postupy, které neohrožují pacienty, personál ani dezinfikovaný materiál.

Dezinfekce povrchů a ploch

Dezinfekce povrchů a ploch probíhá omýváním, otíráním či postřikem formou pěny nebo aerosolu. Je nutné respektovat doporučení výrobce dezinfekčních přípravků a orgánů hygienické služby, stejně jako materiálovou snášenlivost. Nikdy nečistěte a neoplachujte kontaminované plochy bez předchozí dezinfekce, abyste zamezili rozptylování infekčního aerosolu do prostředí.

Platí, že úklid se provádí na vlhko, aby se nevířil prach. Frekvence čištění a dezinfekce je dána typem oddělení a druhem poskytované péče – například v laboratořích nebo dětských odděleních se úklid provádí optimálně třikrát denně, v případě operačních sálů a jiných prostorů s invazivními výkony se dezinfikuje před i po každém pacientovi.

Jde především o nábytek, omyvatelné stěny, stropy, okna, dveře, osvětlovací tělesa, telefony, umyvadla, výlevky, sifony, vodovodní kohoutky, hygienická zařízení a pomůcky k ošetřování nemocných a ke zdravotnickým výkonům. Výhodné jsou dezinfekční roztoky ve směsi s detergenty.

Dezinfekce rukou a pokožky

Dezinfekce na ruce se nanáší na celou plochu suchých rukou, aby nedošlo k naředění a snížení koncentrace účinných látek. Provádí se vtíráním alkoholového dezinfekčního přípravku do pokožky rukou – v dostatečném množství a po předepsanou dobu expozice.

V případě dezinfekce pokožky před zákroky je potřeba počkat a nechat dezinfekci zaschnout. Při její volbě je důležité dodržovat požadavky na nedráždivost, snášenlivost, krátkou expoziční dobu a jednoduchost používání.

Volba dezinfekčních prostředků

Při vybírání dezinfekce na nástroje je nutné posoudit podmínky, za jakých dezinfekce probíhá, a uvážit působení dezinfekce na mikroorganismy, její agresivitu na materiál, toxicitu, rychlost a kvalitu účinku. V úvahu je potřeba brát, aby dezinfekční prostředek:

• Byl netoxický pro lidi a zvířata,
• působil rychle a v nízké koncentraci,
• byl biodegradabilní a šetrný k životnímu prostředí,
• nevyvolával rezistenci mikroorganismů,
• nebyl korozivní.

K výběru dezinfekce jsou nutné znalosti, aby se riziko vzniku a šíření infekcí snížilo na minimum. Výsledný efekt dezinfekce záleží nejen na samotném prostředku, ale také na charakteristice mikroorganismů, na mechanismu přenosu, prostředí a dalších proměnných. Proto je při výběru ideálního typu dezinfekce důležité obrátit se na odborníky ze zdravotnického prostředí.