Měření krevního tlaku je prostředkem ke stanovení správné diagnózy hypertenze, jejího stupně a její kontroly. Změření skutečného krevního tlaku je důležité především při prvních návštěvách pacienta, kdy se rozhoduje o případné medikaci. Jakým způsobem můžete krevní tlak změřit?

Způsoby měření krevního tlaku

Krevní tlak odráží celkový zdravotní stav organismu a je důležitou součástí lékařského vyšetření. Klinický význam monitorování krevního tlaku spočívá v posouzení hypertenze. Měření probíhá buď v ordinaci, nebo mimo ni v domácím prostředí pacienta.

Domácí měření krevního tlaku

Dlouhodobé měření krevního tlaku v domácím prostředí probíhá většinou během 7 dnů. Pacient při měření sedí v klidu, záda má opřená a paži podepřenou, nepoloženou v klíně. Ráno i večer si sám změří krevní tlak, vždy dvakrát kvůli validaci výsledků.

Ambulantní měření krevního tlaku

Ambulantní měření probíhá 24 nebo 48 hodin. Pacientovi měří tlak automatický, neinvazivní a přenosný tlakoměr v pravidelných intervalech (od 15 minut do 2 hodin). Výstupem měření je průměrná hodnota krevního tlaku během dne a během noci společně s pacientovým deníkem, do něhož si zaznamenával své aktivity s časovým údajem.

Měření krevního tlaku v ordinaci

Pro hypertenzi jsou vhodné pravidelné klinické kontroly v časových intervalech, které určuje lékař. Měření tlaku je součástí pravidelné preventivní prohlídky v rozsahu od jednou ročně až po pravidelný interval 4–6 týdnů při komplikované hypertenzi.

V ordinaci lékaře má pacient ve většině případů přirozeně vyšší krevní tlak kvůli podvědomému strachu a obavám z vyšetření. Jde o takzvanou hypertenzi z bílého pláště.

Typy tlakoměrů

V ordinaci se nejčastěji využívají auskultační nebo oscilometrické tonometry, semiautomatické či plně automatické.

Měření pomocí rtuťového tlakoměru (tonometru)

Měření auskultační (poslechovou) metodou je nepřímá metoda měření krevního tlaku. Říká se mu také Korotkovova metoda. Při měření se používá rtuťový tlakoměr, který se skládá z manometru a nafukovacího systému – balonku s ventilem. K zjištění tlaku je potřeba ještě fonendoskop, jímž lékař či jiná oprávněná osoba poslouchá tep pacienta.

Jak změřit krevní tlak auskultační metodou?

Při měření tlaku na rtuťovém teploměru naviňte pacientovi na paži manžetu, na loketní jamce přidržte fonendoskop a mačkáním balonku zvyšte tlak na 140 mmHg. Tím zastavíte průtok krve. Ventilem u balonku postupně vypouštíte vzduch z manžety a pozorujete hodnoty:

• systolický tlak je hodnota, na níž se rtuť pohybuje v okamžiku, kdy uslyšíte první zvuky proudící krve;
• diastolický tlak je hodnota, na níž se rtuť pohybuje v okamžiku, kdy zvuky zmizí.

Zvuky vytváří tepna v důsledku vířivého toku krve. Jak se snižuje tlak v manžetě, víření postupně ustává. V některých případech se diastolický tlak určuje už při zeslabení zvuků, kdy začínají být méně zřetelné. Měří se tak především u těhotných žen, dětí do 13 let a při měření krevního tlaku po dynamické zátěži.

Digitální měření automatickým tlakoměrem

Automatické měření probíhá pomocí digitálních přístrojů, které nejčastěji využívají oscilometrickou metodu. Automatický tlakoměr opět natlakuje manžetu na určitou hodnotu, stlačí tepnu a zastaví proud krve. Postupné vypouštění manžety a uvolňování tepny způsobí rozkmitání tepny (oscilaci), což detekuje mikročip tlakoměru.

Oscilační metoda není vhodná pro osoby s arytmií srdce. U mírné arytmie pravděpodobně tlakoměr zobrazí spolehlivý výsledek, u vážné arytmie však zobrazí nepřesné hodnoty nebo zahlásí přímo ERROR na displeji.

Jak správně nasadit tlakoměr a změřit krevní tlak

Pacient se posadí na pohodlnou židli s oporou zad, obě nohy položí na zem v mírném rozkročení. Ruku s manžetou opře o stůl ve výšce hrudníku – paže je ve výši srdce, aby na měření neměl vliv hydrostatický tlak krve.

Manžetu navlečte přímo na kůži, 3 cm nad loketní jamku. Šířku manžety vybírejte podle obvodu paže, úzká nebo příliš široká manžeta výrazně ovlivňuje výsledky měření. Ideální velikost je taková, aby délka vnitřního měchýře manžety odpovídala 80 % obvodu paže a šířka 40 %. Velikosti náhradních manžet na tlakoměr pokrývají potřeby od novorozenců až po možnost připevnit je na stehno dospělého člověka.

Výšku krevního tlaku ovlivňují podněty z vnitřního i vnějšího prostředí, fyzická a psychická zátěž, výrazně také kolísá během dne. Proto je důležité měřit krevní tlak v klidu a ve stejnou dobu, aby byly výsledky co nejvíce relevantní.

Ideální je, aby pacient nejpozději 30 minut před měřením nic nejedl ani nepil a během samotného měření nemluvil.

Tyto rady platí všeobecně – ať už si pacient měří tlak doma sám, nebo u lékaře.

Normální hodnoty tlaku

Hodnoty tlaku závisejí na použité metodě měření a samozřejmě na zdravotním stavu pacienta. U zdravého dospělého člověka se hodnoty pohybují okolo 120/80 mmHg. U kojenců je obvyklý krevní tlak kolem 100 mmHg, s věkem systolický tlak stoupá.

• Hodnota systolického krevního tlaku: 105 mmHg až 140 mmHg
• Hodnota normálního diastolického tlaku krve: 60 mmHg až 90 mmHg

Cílové hodnoty domácího měření bývají většinou o 5–10 mmHg nižší než hodnoty naměřené v ordinaci kvůli obvyklé hypertenzi z bílého pláště. Rozdíl je také při měření na levé a na pravé paži – tlak tak měřte na té, která vykazuje vyšší hodnoty krevního tlaku.

Zvýšený krevní tlak a hypertenze

Jakmile systolický krevní tlak přesáhne 140 mmHg a/nebo diastolický krevní tlak vystoupá nad 90 mmHg, jedná se o arteriální hypertenzi. Vysoké hodnoty musejí být naměřeny alespoň při dvou různých návštěvách lékaře či při ambulantním monitorování krevního tlaku.

Spodní hranice pro vysoký krevní tlak se v průběhu let snižuje a nové studie považují za hypertenzi tlak opakovaně vyšší než 130/80 mmHg. Pro diagnostiku hypertenze a odhalení dalších rizikových faktorů se u hypertoniků vyšetřují také krevní vzorky, moč, oční pozadí, případně se provádějí další vyšetření.