Jak dlouho může být zavedena periferní žilní kanyla?

Zavedení periferní žilní kanyly patří mezi běžné zdravotnické výkony. I přesto existuje reálné riziko komplikací – jde o přímý vstup do krevního oběhu. Přísným dodržováním aseptických (a dalších) podmínek a dodržování správného postupu při zavádění i ošetřování toto riziko snížíte na minimum. Přečtěte si naše doporučení.

Periferní či centrální žilní přístup

Periferní žilní katetry jsou ke krátkodobému použití – k podání intravenózních roztoků, léků, krevních přípravků či krevních derivátů. K nesporným výhodám periferní žilní kanylace patří snadný přístup a brzké rozpoznání komplikace na místě vpichu. Oproti centrálnímu žilnímu přístupu ji zvolíme v případech, když:

• pacienta léčíme pouze v nemocnici,
• předpokládaná doba léčby nepřesáhne jeden týden,
• jsou povrchové žíly na horních končetinách dostupné,
• bude pH podávaných léků 5–9,
• osmolalita podávaných léků a roztoků bude pod 600 mosm/l.

Pokud tyto kritéria nemůžete splnit, je lepší zvolit centrální žilní přístupy. Periferní žilní kanyla se využívá také tam, kde jiná forma podání léčby není možná, když se musí podat přesné množství látky a dosáhnout rychlého nástupu kvůli léčebnému nebo výživnému efektu.

Doba zavedení periferního žilního katetru

Periferní katetry jsou především pro krátkodobé použití a jejich výměna je ideální nejpozději po 72 hodinách. Vzhledem k tomu, že jde o invazivní výkon v krevním řečišti, vždy při zavádění i ošetřování vyžaduje přísné aseptické podmínky. Navíc se denně provádí vizuální kontrola místa vpichu, kterou může usnadnit transparentní fixační náplast.

V současné době se na základě mnoha studií vedou diskuze, jestli periferní žilní katetr měnit pacientům ve zmíněném pravidelném časovém intervalu i v případě, že je funkční a bez komplikací, nebo jen na základě klinické indikace. V každém případě je důležité udržet čistotu a sucho v okolí vpichu, pravidelně jej kontrolovat a pečlivě vést sesterskou dokumentaci.

Pokud jde o periferní žilní katetr zavedený v mimořádných situacích, jako je rychlá zdravotnická pomoc, měl by být odstraněn do 24 hodin.

Výměna kanyly se špatným žilním přístupem

U pacienta z rizikové skupiny se špatně viditelným nebo zdevastovaným žilním systémem může být zavedení periferního katetru problematické. Abychom netrápili pacienta bolestivou výměnou, je možné řešit výměnu periferního žilního katetru s delším intervalem než 72 hodin. Ovšem jen se souhlasem ošetřujícího lékaře, který na každých dalších 24 hodin zaznamená tento souhlas do dokumentace.

Je na místě připomenout, že kvalitní ošetřovatelská péče nezáleží jen na časovém limitu výměny katetru, ale také na znalosti správné a korektně provedeném vpichu, znalosti možných komplikací a předcházení jim. Všechny tyto zásahy konzultujte s pacientem kvůli souhlasu, uklidnění i spolupráci.

Nepokoušejte se více než dvakrát o zavedení periferního žilního katetru, mnohonásobné neúspěšné pokusy způsobují pacientovi bolest, oddalují léčbu, omezují budoucí cévní přístup a zvyšují riziko komplikací.

Převazování periferní žilní kanyly

Převazy umožňují pravidelně kontrolovat místo vpichu, nicméně zbytečně časté převazy jsou zátěží pro vás i pro pacienta. Kvůli mikropohybům kanyly, podráždění žíly a zvýšenému riziku flebitidy převažují rizika nad benefity.

K převazu a výměnu krytí kanyly se uchylte, když:

• je poškozené původní krytí – je znečištěné, vlhké nebo se odlepuje,
• vždy při výměně kanyly, i když je samotné krytí v pořádku,
• vždy, když potřebujete zkontrolovat místo vpichu pohledem, například když pacient reaguje citlivě na dotek nebo má horečku bez evidentí příčiny.

Při potřebě dlouhodobé infuze doporučujeme kanyly s broušenými porty a s pružnou, průhlednou fixační destičkou.

Ukončení periferní žilní kanylace

K odstranění katetru dochází, když:

• se nepředpokládá jeho další využití,
• nebyl posledních 24 hodin používaný,
• pokud se vyskytly komplikace (bolestivost, otok, změna barvy či teploty kůže, zatvrdnutí a podobně).

Snížení rizika infekce

V současné době se velká část medikace podává právě injekční formou, proto se téměř každý hospitalizovaný pacient setkává s periferním žilním katetrem. Pokud je při manipulaci a pravidelných kontrolách věnovaná dostatečná pozornost a dodržované výše uvedené doporučení, výrazně se snižuje riziko vzniku infekce a dalších komplikací.