Zpracování moči jakožto biologického materiálu má zásadní význam pro určení správné diagnózy i pro včasné léčení. Na začátku všeho ale stojí správný odběr moči, transport vzorku moči v odběrových nádobách i následné laboratorní testy.

Mikrobiologické a chemické vyšetření moči

V případě biochemického vyšetření musí pacient vzorek moči předat aseptickým způsobem. Minimálně jednu hodinu před odběrem vzorku nesmí pacient močit a musí se vyhýbat nadměrnému příjmu tekutin.

Ideální je vzorek z první ranní moči, kde se obě podmínky bez problémů splní. První ranní moč je vhodná pro většinu močových vyšetření, protože je koncentrovanější a kyselejší. Moč v průběhu dne je už ovlivněná příjmem tekutin, potravy a pohybem. Objem vzorku je nejčastěji 10 ml.

K vyšetření pacient využije vzorek ze středního proudu moče. První porce moči se neodebírá, protože je kontaminovaná běžnou uretrální florou u obou pohlaví. Proto je důležité, aby si pacient před odběrem omyl čistou vodou (bez mýdel) močové orgány – tato „drobnost“ redukuje počet falešně pozitivních nálezů při mikrobiologických vyšetřeních o 20 %. U žen platí, že odběr neprovádějí během období menstruace.

Základní kvalitativní vyšetření moči a močového sedimentu

Při základním vyšetření zjistíte přítomnost bílkovin, glukózy, ketolátek, bilirubinu, urobilinogenu a krevních elementů. Z vyšetření močového sedimentu zjistíte přítomné erytrocyty, leukocyty, válce a podobně.

Moč na tato vyšetření pacient sbírá za určité časové období. Krátkodobý sběr moči trvá 1–3 hodiny, dlouhodobý 12–24 hodin. Délka období závisí na potřebném vyšetření a vždy ji určí lékař. Pacientům se v takovém případě hodí přehledný návod na sběr moči.

Sběr začíná kdykoliv během dne, při 24hodinovém je ideální doba ráno mezi šestou a sedmou hodinou. Na začátku sběru se pacient vymočí (bez sběru), zaznamená čas a od té doby sbírá veškerou moč – včetně té před stolicí – do speciálního kontejneru na moč po dobu 24 hodin.

Následně pacient (případně zodpovědná osoba) změří objem sbírané moči, důkladně promíchá a do laboratoře pošle alespoň 5 ml průměrného vzorku včetně všech informací o sběru, objemu a údajích o pacientovi.

Typy lékovek a odběrových nádobek na moč

Vzorek moči patří vždy do čisté, vymyté, suché a uzavíratelné nádoby. Jakékoliv zbytky čisticích prostředků nebo předchozích léčiv (v případě lékovek) zkreslují výsledky analýzy vzorku. Všechny nádoby a zkumavky, ve kterých se odběr transportuje do laboratoře, musejí být zřetelně označené štítkem. V případě, že se vzorek nedostane do laboratoře do dvou hodin od odběru, se moč uchovává v chladu a temnu – například v lednici.

Zkumavky na moč

Pro biochemické a mikroskopické vyšetření postačí čistá a suchá zkumavka na moč, často označená žlutým uzávěrem. U takového typu vyšetření není nutné, aby byla nádoba s močí sterilní. Důležité je, aby byla čistá.

Při bakteriologickém vyšetření musí být vzorek ve sterilním prostředí a v takovém případě se využívá sterilní zkumavka na moč s červeným uzávěrem. Při manipulaci s ní se víčko nesmí nikam pokládat vnitřní stranou.

Transport vzorku moči

Záleží na typu vyšetření. Moč na chemické vyšetření a vyšetření močového sedimentu musí pacient dodat do laboratoře ideálně do jedné hodiny po odběru. Rychlost zpracování vzorku je v tomto případě klíčová a vyšetření s odstupem více než dvě hodiny od odběru už snižuje validitu výsledku.

Vzorek sbírané moči je potřeba dodat nejpozději do 24 hodin po ukončení sběru. Během té doby jej pacient musí uchovávat v dobře uzavřené odběrové nádobě na moč, v chladu a mimo přímé sluneční světlo.

Vyšetření moči sníží počet dalších vyšetření

Dlouhodobý sběr moči pomůže při diagnostice metabolických poruch, u některých nefrologických onemocnění, při doporučení preventivních opatření pro riziko opakování onemocnění a podobně.

Chemické a mikrobiologické vyšetření také lékaři pomáhá s určováním diagnózy. Díky němu pozná, jestli je nutná léčba či medikace a jakým směrem se bude dále ubírat. Odběr vzorku ranní moči by tak ideálně měl být součástí každé preventivní prohlídky.